Mozaika
Videosoubor spustíte tlačítkem "Play" v přehrávači
Rozvodový průmysl 1; 21. dubna 2010
(video streaming 400 kb/s, .wmv; 12 min)
O rozvodovém průmyslu očima Stephena Baskervilla: Nebezpečný vzestup genderové politiky
"... Feministky tyto slabé stránky přeměnily v požadavky na státní intervenci tím, že se definují jako oběti nikoli neosobní "společnosti",
nýbrž jako oběti nově objevených či redefinovaných "zločinů", v jejichž rámci mohou být oběťmi jen ženy a pouze muži mohou být pachatelé:
znásilnění, sexuální obtěžování, domácí násilí, zneužití dětí, neplacení výživného (plus menší, vágnější přečiny, jako je "agresivní jízda
autem") ...
... Rozvodové soukolí spojuje osobní a politické tak, jako nic předtím. Osobní rozměr rozvodů přitom zakrývá průraznost jejich politické
moci. Rozvodovost přenáší státní moc (včetně trestního aparátu s policií a vězením) přímo do domácností a osobních životů. ...
... Rozvodová mašinerie proto rozšiřuje kádry feministické policie - např. centra služeb pro ochranu dětí, centra proti domácímu násilí,
agentury pro vymáhání výživného. Tato policie je takřka bez výjimky zaměřena proti mužům a operuje mimo zákonné procesy ochrany osobnosti.
...
... Mamutí průmysl "domácího násilí" vznikl převážně jako prostředek k násilnému vypuzení rozvedených otců z jejich domovů. "Je to snadný způsob, jak někoho vykopnout," uvádí jeden specialista na rodinné právo.59
Podobně jako zneužití dítěte, ani "domácí násilí" nemá žádnou přesnou definici. Právo ho neklasifikuje jako násilné napadení, ale jako
konflikt mezi "intimními partnery". Je tak popřen rozdíl mezi trestným činem a konfliktem, který nemusí být ani násilným, nebo dokonce
fyzickým. Definice z Ministerstva spravedlnosti (US Justice Department) do domácího násilí zahrnují "žárlivost a majetnictví", "oslovování
různými označeními a stálou kritiku" a "ignorování, odmítání nebo zesměšňování potřeb oběti". Za takové "zločiny" jsou muži uvězňováni
bez soudu. ...
... Domácí násilí je "pařeništěm tautologických pseudoteorií", uvádějí Donald Dutton a Kenneth Corvo. "Žádná jiná oblast zavedené sociální péče, trestního práva, veřejného zdraví či behaviorální intervence nemá tak slabé a nedostatečné podklady na
podporu nařízených praktik." ...
... Soudní zákazy styku otců s dětmi jsou v průběhu rozvodových řízení vydávány rutinně, aniž by k tomu byl nějaký důvod nebo důkaz. Příslušné právní procedury jsou porušovány tak často, že jeden soudce radil kolegům: "Nezabývejte se ústavními
právy muže, kterého soudíte ... Nemusíme se jeho právy nijak zneklidňovat." ...
... Matky nejsou jediné, kdo profituje z dětí bez otců. Jsou to i vlády jednotlivých států, které si také vytvářejí zisk z institucí podpory dětí a tedy i z rozpadu rodin. Vlády jednotlivých států dostávají federální příspěvky z každého dolaru vybraného na podporu dětí; tím jsou stimulovány k vytváření dalších domácností s matkami samoživitelkami.
Matky jsou povzbuzovány k rozvodu a vlády si současně maximalizují zisk tím, že stanoví podporu pro děti na úrovních, které jsou štědré k matkám a tíživé pro otce. Jistý malý zisk pro vládu vytvářejí chudí, mladí a svobodní otci,
kteří jsou největšími dlužníky fondu na podporu. Plnější peněženky však mají rozvedení otcové ze střední třídy.
Mechanismus veřejné sociální péče se spolknutím rozvedených mužů se střední třídy stal nikoli prostředníkem rozdělování peněz, ale jejich
výběrčím. Vlády si tak zvyšují zisky, které pak mohou přidat ke svým rozpočtům a použít je k rozšiřování - k podpoře matek samoživitelek mezi
bohatšími.
Jde o nový stupeň expanze a redefinici sociálního státu: z rozdělování štědrých darů k jejich vybírání. Výsledkem je sebefinancující se mašinerie, která vytváří zisk tím, že prosazuje domovy s jedním rodičem a děti bez otce.
Sociální stát se stal sebefinancujícím a rozrůstajícím se soukolím pro rozvracení manželství, pro korumpování matek, pro oddělování otců od
dětí, pro ničení majetků rodin, pro erodování zákonných právních procesů a pro kriminalizaci otců. ..."
