. JUSTIČNÍ KANÁL

JUSTIČNÍ KANÁL
... sledujte výkon práva v českých zemích ...

Mozaika



Záznam tiskové konference ministra spravedlnosti k reformě dovolacího řízení u Nejvyššího soudu
28. března 2011



Tisková konference ministra spravedlnosti k reformě dovolacího řízení u Nejvyššího soudu, 28. března 2011 Tisková konference ministra spravedlnosti k reformě dovolacího řízení u Nejvyššího soudu, 28. března 2011


Tisková zpráva

28. 3. 2011

Ministr spravedlnosti představil reformu dovolacího řízení u Nejvyššího soudu

Dovolání je mimořádným opravným prostředkem, kterým lze napadnout pravomocné rozhodnutí soudu druhého stupně, tedy soudu odvolacího, a to za předpokladu, že to umožňuje zákon. Základem stávající podoby dovolání v civilních věcech je novela občanského soudního řádu účinná od 1. ledna 2001, která umožnila takřka úplný hmotněprávní přezkum napadeného rozhodnutí. Následoval značný nárůst počtu dovolání a užívání tohoto institutu i ve zcela neopodstatněných případech. Nejvyšší soud každým rokem eviduje více než 5000 nevyřízených dovolání. Kvalita sepsaných dovolání je navíc často na velmi nízké úrovni, což práci soudu výrazně ztěžuje.

„Nejvyšší soud je v posledních letech přetížen neúměrným množstvím dovolání v občanskoprávních a obchodních věcech, která nestíhá v přiměřené lhůtě vyřizovat. Ministerstvo spravedlnosti proto připravilo novelu občanského soudního řádu, která zavede novou koncepci přípustnosti dovolání. Přispěje tak k obřemenění Nejvyššího soudu, jehož hlavním posláním je sjednocování rozhodovací praxe soudů nižších instancí,“ uvedl Jiří Pospíšil.

Novela občanského soudního řádu z dílny ministerstva spravedlnosti zavádí

- novou koncepci přípustnosti dovolání (dovolání bude až na výjimky přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se končí odvolací řízení, a to tehdy, pokud dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam);

- zúžení okruhu výjimek, kdy dovolání není přípustné (v řadě věcí nebude k přípustnosti nutná minimální hodnota sporu – například v pracovněprávních či spotřebitelských sporech);

- zpřesnění definice zásadního právního významu (rozhodnutí odvolacího soudu bude mít zásadní právní význam například tehdy, pokud se odvolací soud odchýlil od judikatury Nejvyššího soudu nebo Nejvyšší soud danou podstatnou otázku doposud neřešil);

- možnost prolomit absolutní nepřípustnost dovolání kvůli zajištění jednoty a zákonnosti rozhodování soudů v některých případech, jde-li o věc hodnou zvláštního zřetele (například ve věcech výchovy dětí);

- omezení dovolacích důvodů ze tří na jediný (jediným dovolacím důvodem zůstává nesprávné právní posouzení věci; nelze tedy namítat zmatečnost a jiné vady řízení, ani pochybení ve zjištění skutkového stavu věci);

- zkrácení lhůty pro podání dovolání ze dvou měsíců na jeden měsíc (hledisko právní jistoty účastníků řízení);

- možnost Nejvyššího soudu změnit svým rozhodnutím rozhodnutí odvolacího soudu, případně i soudu prvního stupně (pokud dosavadní výsledky řízení ukazují, že je ve věci možné rozhodnout);

- možnost, aby v jednoduchých procesních věcech rozhodoval pouze předseda (pověřený člen) senátu, nikoliv celý senát (například o odmítnutí opožděně podaných dovolání).

Zavedení opatření, která povedou k rychlejšímu a kvalitnějšímu rozhodování soudů, je jednou z priorit, které ve svém programovém prohlášení vyjádřila vláda.

Předpokládaná účinnost navržených změn je počátek roku 2012.

Tereza Palečková, tisková mluvčí ministerstva spravedlnosti