. JUSTIČNÍ KANÁL

JUSTIČNÍ KANÁL
... sledujte výkon práva v českých zemích ...

Strakonické analogie

aneb

Musí sprostý podezřelý strpět všechno?


Policejní pátrání Státní policie vám unese dítě uprostřed noci, podezřelého z únosu ale udělá z vás. Kromě celostátní dehonestace vás připraví o 14 dnů dovolené s dítětem, kterou vám vyměřil soud. Další rok se vám kontrolní orgány policie i státního zastupitelství vysmývají...

Podáte-li návrh na střídavou výchovu svého dítěte, soud vám jej zamítne, za trest vám uloží zaplatit advokáta protistrany a posudek "znalce", který vás sice nezkoumal, přesto ale pošpinil. A okresní státní zástupkyně horlivě s matkou vašeho dítěte osobně zkonzultuje její další křivé udání a inkvizičně na vás vykonstruuje další "podezření", tentokrát z trestného činu ohrožování výchovy dítěte těmi vašimi návrhy na střídavou péči. A státní policie s vámi analogicky nakládá jako s obviněným...

Co na tom, že soudná soudní znalkyně naopak tvrdí: "Vzhledem ke kvalitní a vysoce inteligentní osobnosti otce, který se chce podílet na výchově svého syna a zařídil si veškeré podmínky pracovní i bytové, aby mohl být v jeho blízkosti a výchovně na něj působit,- se mi jeví jako optimální varianta /vzhledem i k osobnosti nezletilého/ forma střídavé výchovné péče."

Můžete být rád, že analogicky s vámi zatím jednají jen jako s obviněným, nikoliv jako s již odsouzeným.

Takže další zvrhlá kriminalizace nepohodlné osoby v přímém přenosu a v režii "ochránců práva" českého "právního" státu...

Dítě, u kterého okresní státní zástupkyně inkvizičně nalézá ohrožování výchovy úsilím otce o střídavou péči, je mezi těmito dalšími spokojenými dětmi. Laskavý čtenář může hádat, které to asi je:

Klub Střídáček

Z odvolání proti rozsudku o zamítnutí návrhu na střídavou péči:

... "Výrokem č. I. mi soud zamítl návrh na změnu výchovného prostředí v režimu střídavé výchovy ohledně nezletilého Viktora Borského a výrokem č. III. mi soud uložil povinnost zcela zaplatit České republice na účet okresního soudu ve Strakonicích částku představující výdaje spojené se znaleckým posudkem ve výší, tak jak bude uvedeno v samostatném rozhodnutí.
Tento rozsudek není správný a postrádá náležitosti závazně upravené v ustanovení § 157 OSŘ. Soud stručně a jasně nevyložil, které skutečnosti má prokázány a které nikoliv, o které důkazy opřel svá skutková zjištění a jakými úvahami se při hodnocení důkazů řídil, proč neprovedl i další důkazy, jaký učinil závěr o skutkovém stavu a jak věc posoudil po právní stránce.
Podle odůvodnění napadeného rozsudku soud můj návrh na střídavou výchovu zamítl proto, že se "...opřel o jednoznačné posudky znalců..." s tím, že "Důvody zamítnutí jsou vysvětleny ve stručnosti vpředu". Vpředu však žádné důvody zamítnutí nejsou, když vpředu soud pouze rekapituloval přednesy účastníků a názory znalců, respektive znalce Vymětala.
Protože soud svoji povinnost srozumitelně vysvětlit své rozhodnutí nesplnil, natož aby se řádně vypořádal se skutkovými a právními okolnostmi věci, jsem nucen učinit rozbor skutkového stavu sám. Po zamítnutí mého předchozího návrhu na novou úpravu styku s nezletilým a na střídavou výchovu použil soud v rozsudku č.j. 8 P 97/2008 - 1359 ze dne 3.5.2010 argumenty, že "mezi základní kritéria pro svěření dítěte do střídavé výchovy patří zejména přijatelné sociální a prostorové poměry, jímž se rozumí (1) především docházka do stejné školy, (2) nepřerušení kulturních či sportovních aktivit a dále (3) spolupráce rodičů, jímž se rozumí ochota a schopnost rodičů se domluvit na podstatných technických (?) a materiálních záležitostech." Podle tehdejšího názoru soudu nebylo splněno ani jedno z těchto kritérií, neboť komunikace mezi rodiči je velmi problematická, což dokazuje i celý obsah spisu a navíc otec bydlí v Praze, matka bydlí v Blatné, což by tedy znamenalo, že nezletilý by musel měnit školu, což s ohledem na jeho věk je velmi nevhodné.
Ve svém současném návrhu ze dne 8. 5. 2011 jsem srozumitelně uvedl, že výše uvedené výhrady soudu, resp. záminky pro odmítnutí mého oprávněného požadavku na střídavou výchovu, pominuly. Doložil jsem, že jsem v bezprostřední blízkosti Blatné, v obci Mačkov, zakoupil byt, který mi umožňuje trvalé bydlení se synem v "přijatelných sociálních a prostorových poměrech, jimiž se rozumí docházka do stejné školy a nepřerušení kulturních a sportovních aktivit syna" (ad. 1 a 2 výše). Vhodnost těchto mých bytových a sociálních poměrů byla prověřena příslušným orgánem a soud sám v napadeném rozsudku výslovně z dalších důkazů vyňal zprávu MÚ v Blatné, z níž lze dovodit, "že podmínky otce v bytě v obci Mačkov jsou dobré, vyhovující". Uvedenou podmínku jsem tedy splnil.
Další podmínkou (ad. 3 výše) byla ochota a schopnost rodičů domluvit se na podstatných technických (?) a materielních záležitostech. Soud nevysvětlil, co tím míní, proto je na místě vyslovit úvahu, že o technických záležitostech se rodiče domluvit nemusí, neboť např. vytápění bytů technickými prostředky řešíme každý samostatně, taktéž dodávky energií (plynu, elektřiny, vody) nebo drobné opravy či rekonstrukce svých bydlišť. Pokud jde o "materielní záležitosti", lze vyslovit úvahy, že by se mohly týkat materielních potřeb mého syna. V tom směru je zřejmé, že matka s výraznou podporou nadstandardního výživného z mé strany našeho syna nakrmí, obleče a materielně zajistí i "kulturní či sportovní aktivity" syna. Také já ovšem ze svého polovičního pracovního úvazku ve věku 63 let zajišťuji "materielní záležitosti" našeho syna neméně kvalitně. Také já jej vhodně nakrmím, přiměřeně vybavím a zabezpečím i jeho "kulturní či sportovní" aktivity - letní tábor s country tanci, letní i celoroční plavecký kurz, jízdy na koni, letní tábor s výukou angličtiny, pravidelné návštěvy divadel, kin, muzeí, cestování po významných místech naší vlasti i v zahraničí, návštěva dětských zábavných parků v zahraničí, apod… I tato podmínka je tedy naplněna.
Zbývající, soudem stanovená podmínka je (ad. 3 výše) "spolupráce rodičů, jíž se rozumí ochota a schopnost rodičů domluvit se na technických a materiálních náležitostech". Jak již bylo uvedeno, "technické a materiální náležitosti" řešíme každý samostatně a v dostatečné kvalitě a nepotřebujeme při nich kooperovat. Zbývá tedy soudní praxí oblíbená a natolik zneužívaná "komunikace s rodiči", že se stala i předmětem jurisdikce Ústavního soudu. Proto je na místě poukaz na aktuální právní názory Ústavního soudu, že relevantní pro posouzení návrhu rodiče na střídavou výchovu je hledisko (ne)schopnosti toho kterého rodiče se dohodnout na výchově dítěte, tedy posuzování, který z rodičů komunikaci problematizuje. Viz např. rozhodnutí ústavního soudu sp.zn. I ÚS 2661/10, III ÚS 1206/06 a další. V tomto směru proto zdůrazňuji, že po celou dobu mého odloučení od syna jsem to zásadně já, kdo hledá a vyžaduje spolupráci na výchově našeho syna a péči o něho, když naopak matka veškeré tyto moje snahy sabotuje, a to s dosavadní podporou všech možných orgánů. Viz též oddíl IV.c. Jak konstatuje i Ústavní soud, při tomto posuzování je nutné zohlednit hledisko schopnosti rodiče dohodnout se na výchově s druhým rodičem, upravené v § 26 odst. 4 zákona o rodině.
V tomto směru jako příklad vysloveně hanebného přístupu matky uvádím incident z loňského léta, kdy mne matka ve spolčení s policií ČR v Blatné křivě obvinila z trestného činu únosu, nechala mne a syna zadržet a v noci odvléct na policejní služebnu v Blatné, syna neoprávněně z mé péče odejmout a opět mi tím znemožnit zbytek soudem upraveného prázdninového styku!!! Tento matčin exces podpořil i soud I. stupně uložením mi pokuty 20 000,- Kč a až teprve Krajský soud v Českých Budějovicích se řídil platným rozsudkem a uvedenou pokutu zrušil. Je tedy zřejmé, že je to matka, kdo neustále vyvolává konflikty a naše dítě neváhá vystavit ani traumatu z nočních manévrů státní policie, jen aby demonstrovala svoji nenávist vůči mně a svoji mocenskou převahu a nedotknutelnost, podporovanou v rozporu s platným rozsudkem a platnými zákony státní policií a soudem 1. stupně. O skutečný zájem dítěte však nikdo nedbá!
K výše uvedeným právně významným skutečnostem, které prokazují změnu poměrů odůvodňující nové rozhodnutí o výchově, připojuji příslušná ustanovení právních předpisů. Podle § 26 odst. 2 zákona o rodině může soud svěřit dítě do střídavé výchovy, jsou-li oba rodiče způsobilí dítě vychovávat, mají-li o výchovu zájem, je-li to v zájmu dítěte a budou-li tak lépe zajištěny jeho potřeby. (Frázi o komunikaci, uplatňovanou jako záminku pro znemožnění této úpravy výchovy, zákonodárce do zákona nevložil.)
Tyto zákonné podmínky jsou v našem případě naplněny. Oba rodiče jsou způsobilí dítě vychovávat a to bez ohledu na fabulace znalce Vymětala, který se nestydí neetickým a neprofesním způsobem hodnotit moji osobnost bez jakéhokoliv relevantního podkladu a v rozporu se svým postupem u posudku z roku 2009. Rovněž tak oba rodiče máme o výchovu našeho syna zájem. Střídavou výchovou by také byly lépe zajištěny potřeby našeho syna, bylo by to tedy v jeho zájmu. Základní potřebou našeho syna a zároveň jeho ústavně zaručeným ústavním právem (čl. 32 odst. 4 Listiny základních práv a svobod, čl. 7 Úmluvy o právech dítěte) je výchova a péče obou rodičů. Toto ústavnou zaručené právo našeho syna není dlouhodobě naplňováno. Veškeré dosavadní úpravy mého styku se synem (navíc i za excesů a útoků matky a státních orgánů výše popsaných) mohou sloužit k našim návštěvám, nikoliv k výchově.
Na otázku, zda běžně upravovaný tzv. "široký" styk dítěte s otcem v rozsahu dvou víkendů v měsíci umožňuje otci dítě také vychovávat, odpověděl znalec PhDr. Rostislav Nesnídal při výslechu u Okresního soudu v Pelhřimově ve věci péče o nezl. M. K., sp. zn. P 201/94, že "skutečnost, že je styk upraven pouze o víkendu, nestačí k výchově dítěte"." ...






Strakonické analogie
9. 10. 2012

YouTube link



Strakonické analogie, 9. října 2012 Strakonické analogie, 9. října 2012
Strakonické analogie, 9. října 2012 Strakonické analogie, 9. října 2012
Strakonické analogie, 9. října 2012 Strakonické analogie, 9. října 2012


Trestní zákoník

§ 200 Únos dítěte a osoby stižené duševní poruchou
(1) Kdo dítě nebo osobu stiženou duševní poruchou odejme z opatrování toho, kdo má podle jiného právního předpisu nebo podle úředního rozhodnutí povinnost o ně pečovat, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo peněžitým trestem.

Úředním rozhodnutím je v tomto případě rozsudek soudu o styku otce se synem; odejmutím dítěte z opatrování je pak přepadení otce a syna státní policií a odejmutí syna otci, to vše po schválení státním zástupcem JUDr. Miloslavem Kelimanem.

Vyjádření Českého helsinského výboru:

... Dotčené policejní orgány, jakož i státní zástupce udělující souhlas se zadržením postupovali zcela formalisticky, aniž by respektovali základní zásady trestního řízení (zejm. zásadu přiměřenosti) a kolidující základní lidská práva zaručená Listinou základních práv a svobod a mezinárodními dokumenty o ochraně lidských práv, jimiž je Česká republika vázána. ... Je nepřijatelné, aby státní orgány nerespektovaly právo jednotlivců na zachování rodinného života garantovaného čl. 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a svévolně zasahovaly do tohoto práva bez řádného zjištění okolností případu, aniž by bylo lze zásah ospravedlnit dle čl. 8 odst. 2 této Úmluvy. ...


Trestní zákoník

§ 201 Ohrožování výchovy dítěte
(1) Kdo, byť i z nedbalosti, ohrozí rozumový, citový nebo mravní vývoj dítěte tím, že
a) svádí ho k zahálčivému nebo nemravnému životu,
b) umožní mu vést zahálčivý nebo nemravný život,
c) umožní mu opatřovat pro sebe nebo pro jiného prostředky trestnou činností nebo jiným zavrženíhodným způsobem, nebo
d) závažným způsobem poruší svou povinnost o ně pečovat nebo jinou svou důležitou povinnost vyplývající z rodičovské zodpovědnosti,
bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.
(2) Kdo umožní, byť i z nedbalosti, dítěti hru na výherním hracím přístroji, který je vybaven technickým zařízením, které ovlivňuje výsledek hry a které poskytuje možnost peněžité výhry, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok, peněžitým trestem nebo zákazem činnosti.

Laskavý čtenář nechť zváží, zda návrhy otce k soudu na úpravu střídavé péče jsou sváděním k zahálčivému nebo nemravému životu, k trestní a jiné zavrženíhodné činnosti, závažné porušení povinnosti pečovat o dítě nebo hrou na výherním hracím přístroji. Tím spíše v situaci, kdy i soudní znalkyně v posudku tuto střídavou péči doporučuje. Kdo dítě ohrožuje? Otec, nebo matka s inkviziční prokurátorkou?!:

... "Osobnost otce je zcela v rámci psychické normy, nevykazuje žádnou odchylku ve směru psychopatologie, v jeho osobnosti nejsou patrné žádné rysy, které by bránily zdárnému výchovnému působení na syna. Ve výchovném působení na syna je otec cílevědomý, přímý, s čitelnými a jasnými pokyny k nezletilému, je dost empatický a citlivý, aby vnímal potřeby nezletilého, otec zastává racionálnější, přísnější výchovný postoj, s ohledem na všestranný rozvoj jeho osobnosti.

Vztah nezletilého k otci je emočně silný, nezletilý se chce s otcem stýkat, zároveň však podvědomě nechce vystupovat proti přáním a postojům matky, která se s otcem soudí o co nejmenší styk otce s nezletilým a chlapec ve svém věku již vnímá její postoje i postoje rodičů matky, kde vyrůstá a tráví velkou většinu svého života. Za stávající situace má otec jen velmi malý časový prostor jak na syna působit.

V osobnosti nezletilého neshledávám žádné neurotické rysy, které by byly údajně způsobené dlouhotrvajícím soudním sporem. V jeho osobnosti jsou patrné symptomy charakteristické pro ADHD, jako poruchy soustředění, nízká koncentrace pozornosti, nechuť vyvinout větší úsilí k dosažení nějakého cíle. Chlapec má dobrý prospěch ve škole, zvládá řadu mimoškolních zájmových aktivit.

Vzhledem ke kvalitní a vysoce inteligentní osobnosti otce, který se chce podílet na výchově svého syna a zařídil si veškeré podmínky pracovní i bytové, aby mohl být v jeho blízkosti a výchovně na něj působit, - se mi jeví jako optimální varianta / vzhledem i k osobnosti nezletilého/ forma střídavé výchovné péče. Sám nezletilý není ještě schopen ve svém věku adekvátně posoudit přínos výchovy obou rodičů, i když jak uvádí, si přeje, aby se rodiče vrátili k sobě.

Egoistický postoj matky v této problematice je pochopitelný, chce mít syna pro sebe a zároveň tím patrně potrestat otce, to ale není v zájmu dítěte, dokonce se zdá, že matka svým postojem a hovorem o otcových aktivitách před dítětem, /vzhledem k soudním jednáním, jak se nezletilý v rozhovoru se znalkyní sám zmiňoval/, vytváří v mysli nezletilého obraz otce jako zavrženíhodného rodiče.

Tento posudek má všechny zákonem požadované náležitosti a prohlašuji v souladu s § 127a Občanského soudního řádu, že jsem si vědoma následků vědomě nepravdivého znaleckého posudku."

PhDr. Ilona Wölfelová 14. 4. 2012


Okresní státní zástupkyně ve Strakonicích Mgr. Věra Smíšková se ovšem směje dál...


Aktuálně, 26. 3. 2015

Smích přejde: Zlovůle struktur trestní represe přijde daňové poplatníky zatím na 40 000 korun za zatímní odškodnění táty i syna. A další tisíce budou následovat...


Aktuálně, 28. 4. 2016

Další rozsudek o odškodnění. A další tisíce budou následovat...